Hlavní strana - CB Monitor - vše o CB













 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 





Expedice Mu'ketýr

Lokátor 1:    Lokátor 2:      


Historie CB - Telegrafia (TESLA PARDUBICE)


     Akciov spolenost Telegrafia byla zaloena 18.10.1919. V ustavujc listin tto nov spolenosti byla vznamn polosttnost podniku, t.j. 60% akci vlastnil stt a zbylch 40% bylo vzato jako ast zamstnanc na jmn podniku formou zakoupen a pidlovn akci.
     Jeliko prvn provozovna Telegrafie v Roztokch nebyla schopna pln krt stle rostouc poadavky ministerstva pot a soukromho sektoru, bylo v lednu 1920 sprvn radou rozhodnuto o een tto situace postupnm vleovnm drobnch podnik, vzniklch t po svtov vlce pro podobn obory.
     Vzrstajc poadavky sttnho a soukromho sektoru na dodvky telefonnch steden a zazen perstaly v roce 1921 i tuto rozenou kapacitu Telegrafie, kter zrove vtz v soutch na dodvku sttnch i soukromch steden a pichz se svmi nabdkami i na zahranin trhy (Bulharsko, Jugoslvie, Turecko), kde spn el zaveden rakousk a nmeck konkurenci. Telegrafia a.s. proto hled vhodn tovrn objekt vtho rozsahu s monost ubytovn pro zamstnance. V noru 1922 byly zakoupeny rozestavn objekty firmy ZEISL, uren pvodn pro vrobu obuvi, a v letech 1922-23 dostavny nkladem 858 tisc Ks. Koncem roku 1922 ml pardubick zvod ji 323 pracovnk a vechny 3 zvody spolenosti pak 488 pracovnk. Na mimodn valn hromad bylo rozhodnuto pevst i sdlo z Prahy do Pardubic.
     Postupem doby vyrostla v eskoslovensku znan vrobn konkurence a v Telegrafii se zaalo uvaovat o orientaci na nov vznikajc obor - radiotelegrafii. Poslze byly vyrobeny prvn radiopstroje RADIOLA (1925) - v tomto roce byla vroba pevedena do olomouck TELEKTRY, co znamen konec I. etapy radiovroby v pardubick Telegrafii.
     V roce 1926 je vrobn program stabilizovn a orientovn na vechny druhy potovnch pstroj vlastnho typu vetn vech soustek.
Historie CB      Do roku 1930 se eskoslovensk telefonn prmysl rozvinul tak prudce, e pedstihl i ty zem, kter mly i vce jak 40tiletou tradici, jako byly nap. Itlie, vcarsko, Dnsko a Polsko. Hospodsk krize ale zasahuje i eskoslovensko, v prv ad investin podnikn. Jsou omezovny sttn zakzky na budovn telefonnch steden a i drobn podniky et na investinch vdajch. Po hospodsk krizi se intenzivn pracovalo na svm vlastnm vvoji; na trh byly dodvny kadoron 1-3 typy novch radiopijma. Celkem tato pedvlen ra vroby zahrnovala 38 druh radiopijma a pokraovala prakticky bez peruen a do roku 1956.
     Okupace SR nmeckou armdou a zatek 2. svtov vlky znamen pro Telegrafii nejen obtn pekonvn zhorench hospodskch, materilnch a socilnch pomr, ale i pevzet dal nucen vroby pro nmeck elektrotechnick zvodn firmy MIX a CENEST, LORENZ a BERLINA. Krom vech zpor vnesla vojensk vroba do podniku tak zcela nov technologie, jako byly nap. opracovn odlitk Al+Mg a firma LORENZ v roce 1941 zdila v pardubick tovrn i vrobu obrazovek a specilnch elektronek pro radary, take tm byla osvojena i sklsk, vakuov a mc technika.





     Dne 31.12.1945 na zklad dekretu o znrodnn je Telegrafie a.s. vlenna do nov ustavenho nrodnho podniku TESLA slaboproud a radiotechnick zvody se sdlem v Praze.
     Po vlce, v prbhu roku 1945, byla v pardubickm zvod zajitna cel ada dodvek pro telefonizaci kraj, zejmna Slovenska. Dle byla pln obnovena vroba radiopijma a ji v roce 1945 veel na trh radiopijma Libertor, na tehdej dobu vrobek velice technicky pokrokov, kter zskal 1. msto v souti o nrodn pijma a byl pod nzvy Klasik a Kongres vyrbn vemi tuzemskmi vrobci. Objemy vroby neustle stoupaly hlavn v oboru specilnch radiostanic pro vzbroj sl. armdy a od roku 1952 i v novm vrobnm oboru radiolokan vroby. V civiln vrob naplovaly program povelov radiostanice s vkonem a 1000 W, gramordia a hudebn skn, zesilovac pstroje a mc elektrotechnick pstroje.
Historie CB      V roce 1954 z rozhodnut ministerstva veobecnho strojrenstv byla do Tesly postupn pevdna vroba televiznch pijma n.p. Tesla Stranice vetn vyvinutho a nkupn zajitnho pijmae Akvarel s obrazovkou o hlopce 43 cm. Na dalch deset let se pak stala vroba televizor hlavnm vrobnm programem podniku.
     Od roku 1955 pistoupila Tesla Pardubice k rozvoji dalho oboru, a to komernch magnetofon.
     Obor radiostanic, dve pouze specilnho charakteru pro poteby MNO, postupn pechz ponaje rokem 1962 na vvoj a konstrukci nov ady civilnch radiostanic pro poteby hutnictv, stavebnictv, zemdlstv, dopravy a jinch.
     Obor radiolokace zaznamenv sniujc tendenci, pesto jsou vyvinuty a do vroby pipraveny dal modifikace loktor typu RP 2 a RL 2 a pipravovn je i n loktor.
     V roce 1969 kon Orchidea a o rok pozdji experimentln vroba penosnch televiznch pijma Camping. Dal vroba vetn vvoje je pevedena do n. p. Tesla Orava. Stejn osud postihuje i vvoj magnetofon, kter se koncentruje do zvodu Pelou a zvod Pardubice pokrauje dle a typem S 41. Dal zjem vroby a odbytu se proto koncentruje na vvoj, projekci a vrobu radiostanic vech typ, jako byly nap. v roce 1966 obansk PETRA; 1967-69 mobiln, vozidlov, zkladnov a povelov radiostanice pro penos signl dlkovho nvst, men a ovldn. Novou cestu nastupuje Tesla Pardubice v oboru pota, kde ve spoluprci s VMS Praha dokonuje v roce 1967 vvoj pskovch pamt pro digitln potae.
     V kvtnu 1968 po dlouhch jednnch dochz k uzaven licenn dohody s firmou BULl-Pa na vrobu digitlnho potae "BULL-GAMA 140", m Tesla Pardubice a souasn i cel eskoslovensk obor automatick potaov techniky peklenul technick zpodn, kter ml a dosud v tomto oboru za svtovou rovn. V roce 1968 jsou k tmto licennm potam pipojovny pskov jednotky vlastn koncepce, vyvinut v Pardubicch.
     Tesla Pardubice do roku 1989 vyrbla pevn vojenskou techniku. Mezi nejznmj a dnes ji legendrn, pat pasivn loktor TAMARA. Tento systm se prvem zapsal do djin, protoe je jedinm systmem, kter oste konkuruje americkmu systmu AWACS. TAMARA pracuje na jinm principu, ale vsledky sledovn prostoru jsou stejn. Dnes ji existuje nsledovnk BORAP.
     Mezi poslednmi komernmi vrobky se objevily satelitn pijmae, stoln a penosn kazetov magnetofony. Po roce 1989 nebyl o tyto vrobky zjem, protoe mly znaku TESLA. Paradoxem je, e dnes zahranin obchodn firmy nakupuj pouvn znaky TESLA a tuto znaku lep na vrobky, kter se vyrb Turecku, na Taiwanu a dov se do ech. esk oban tak kupuje zahranin vrobek se starou osvdenou eskou znakou.


V lnku bylo vyuito textu z webu SMT centrum



Peti si tak: Historie CB
Historie firmy Tesla Pardubice (m.j. tak vrobce cb radistanic)
Historie Bohemia Clubu
Historie CB klubu slav
Historie CB klubu esk Lpa
Historie CB klubu Echo Blansko
Historie CB radioklubu Liberec
Historie CB klubu Mlada Boleslav
Historie CB Radio Praha
Historie CB Spolku Brno a okol
Historie esk asociace klub CB
Histria asopisu CB report
Histria Slovenskho CB rdioklubu
Dobov reklamn letky s nabdkou CB radiostanic, antn a psluenstv
Historie CB sout: Bko
Historie CB sout: O tukv frak
Historie CB sout: RKL Contest
Historie CB: Cestika okolo Frdku





            OK1SB            
©2021 CBMonitor.cz
CB Monitor neodpovídá za škody způsobené použitím zde zveřejněných návodů na jakoukoliv úpravu radiostanic.