Hlavní strana - CB Monitor - v‘e o CB













 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
   CB a PMR Závody:
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 



 Doporučuji:
 Manifest přehlíœených řidičů
 Manifest nespokojeného řidiče
 Nová daň z vlastnictví auta?










Expedice Mu‘ketýr

Lokátor 1:    Lokátor 2:      

Štědrovečerní večeře našich předků

     Štědrý den, potažmo štědrý večer, je vyvrcholením čtyřtýdenního adventního čekání na příchod Spasitele Ježíše Krista, naději a důvěru v království nebeské. Tak alespoň zní tradice křesťanská. České Vánoce jsou však provázené i tradicí pohanskou, oslavující zimní slunovrat, naději, že zima skončí a příroda, s ní i živobytí lidí, se znovu probudí a obnoví. Proto naše Vánoce provází spousta pranostik, pověr, lidových zvyků a obyčejů.
     Dříve býval štědrý večer štědrým zejména bohatostí jednotlivých chodů večerní hostiny. Celý den byl ve znamení půstu a příprav na večer. Jen dětem bylo dovoleno něco málo pojíst, nakrmeno bylo i domácí zvířectvo. Odměnou za celodenní půst mělo být spatření zlatého prasátka. S první večerní hvězdou se pak usedalo k bohatě prostřenému stolu, jehož nohy bývaly obepnuty řetězem, aby rodina držela svorně pohromadě.
     Štědrovečerní večeře se měla skládat z devíti nebo třinácti jídel. Slavnostní pokrmy však v minulosti byly rozhodně skromnější než nyní.
     Hospodyně především musela ještě před zahájením večeře všechno umístit na štědrovečerní stůl či do jeho bezprostřední blízkosti tak, aby nikdo nemusel nikdo v průběhu večeře od stolu vstávat, protože jinak by rodinu v následujícím roce postihlo neštěstí.
     Do počátku 20. století v lidovém štědrovečerním jídelníčku chybělo maso. Teprve v průběhu první poloviny 20. století přistoupily ke svátečním pokrmům jídla připravená z ryb. Hlavní část štědrovečerních jídel byla připravena z luštěnin a kynutého těsta.
     Večeře byla obvykle zejména na Vysočině zahájena pojídáním oplatek potřených medem. Následovalo červené jablko, které hospodář rozkrojil na tolik dílků, kolik bylo stolovníků.
     Na štědrovečerním stole nesměly chybět pokrmy z luštěnin. Vzhledem k tomu, že luštěniny mají schopnost bobtnat, lidé věřili, že jejich pojídáním si zajistí dostatek peněz v příštím roce. Z luštěnin se připravovaly polévky nebo kaše, ale oblíbeným vánočním pokrmem bývala i tzv. pučálka, která se připravovala z naklíčeného hrachu.
     Hojně rozšířená byla také jídla z hub, především houbovec neboli kuba. Houby byly považovány za ochranný prostředek před nemocemi a byl jim přisuzován božský původ podle jedné z legend o putování Ježíše Krista se sv. Petrem po zemi.
     Hlavním chodem sváteční večeře byly pokrmy připravené z kynutého těsta. Kynuté těsto má schopnost zvětšovat svůj objem, proto se pokrmy z něho připravené staly v lidových představách prostředkem pro rozhojnění majetku.
     K tradičním pokrmům patřila vánočka, která se pojídala s omáčkou ze sušeného ovoce. Oblíbené byly i kynuté knedlíky plněné povidly, vdolky či koláče. Ve 20. století si rychle získal oblibu jablečný závin.
     V průběhu 20. století se v lidovém štědrovečerním jídelníčku začalo objevovat drobné cukroví.
     V chudém venkovském kraji nebýval na štědrovečerním stole běžným pokrmem kapr, jako jej známe dnes. Přesto zde ryba nechyběla. Bývala to většinou upečená buchta z kynutého těsta ve formě tvaru ryby. Ve dvacátém století se ryba na štědrovečerním stole již začínala objevovat, nicméně v mnohých oblastech byly dostupnější jiné ryby než kapr, například makrela.

zdroje:
Pardubický kaleidoskop
Meredit.cz







Zpět na seznam článků




Diskuse a dotazy:
Zatím nebyl přidán žádný příspěvek.

            OK1SB            
©2017 CBMonitor.cz
CB Monitor neodpovídá za škody způsobené použitím zde zveřejněných návodů na jakoukoliv úpravu radiostanic.