Radioamatér rovná se zločinec? (15.února 2011)

1) Kdo založí, podporuje nebo propaguje hnutí, které prokazatelně směřuje k potlačení práv a svobod člověka, nebo hlásá rasovou, etnickou, národnostní, náboženskou či třídní zášť nebo zášť vůči jiné skupině osob, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let. 2) Odnětím svobody na tři léta až deset let bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným podobně účinným způsobem ...      Při pročítání zpráv v novinách i na internetu se poslední dobou nemohu zbavit dojmu, že některé skupiny lidí jsou některými novináři doslova pronásledovány a šikanovány. O čem mluvím? Stačí se podívat na titulky některých zpráv na iDnes: Manažer udělal to, podnikatel udělal ono, majitel spáchal tamto - zlý majitel, zlý podnikatel, zlý manažer, zlý ... (doplň si dle libosti)!      Mezi postižené skupiny už (nebo snad stále?) patří i radioamatéři: "Radioamatér jde k soudu, v kroužku podle obžaloby zneužíval chlapce". Jakkoliv je to odsouzeníhodný čin, je opravdu nutné zdůražnovat, že to byl radioamatér (manažer, podnikatel)? Mohl to být klidně včelař, zahrádkář, cyklista, valcíř, kovář, dělník u pásu nebo cokoliv jiného - ale hlavně: co to s tím má společného?      Kdysi také televize Nova kriminalizovala radioamatéry, což Český radioklub rázně odsoudil. Tak rázně, že se distancoval od těch radioamatérů, kteří nemají oficiální glejt od ČTÚ, a klesl tak na stejnou "úroveň" jako televize Nova.      Naopak ve zprávě "Za dětské porno v počítači uložil semilský soud roční podmínku" ani ve zprávě "Devatenáctiletý mladík zneužíval děti. Hrozí mu 12 let vězení" není žádná zmínka o koníčku či povolání dotyčných delikventů. Nejspíše nebyli radioamatéry ani manažery ani podnikateli ani politiky ani příslušníky jiné tajemné až záhadné a nenáviděné skupiny obyvatel. A možná to byli příslušníci nějaké menšiny? V ČR je totiž až na pár vyjímek velmi neslušné až trestné mluvit o prohřešcích některých menšin.      Takže ještě jednou: co má společného pracovní či společenské zařazení nebo hobby s pácháním trestného činu? Ať se snažím, jak chci, žádnou logickou souvislost v tom nevidím.      Přestože jsem nezažil roky po tzv. Vítězném únoru 1948, připadají mi články některých dnešních rádobynovinářů v mnohém podobné jako tehdejší články očerňující a odsuzující tehdejší továrníky, živnostníky, sedláky, církev a další nepohodlné. Stovky příspěvků v diskuzích pod článkem volajících po "spravedlivém trestu" si pak v ničem nezadají s rezolucemi pracujících ("My, zaměstnanci národního podniku ... žádáme, aby třinácti právě souzeným velezrádcům a špiónům byl vyměřen ten nejpřísnější trest za jejich velezrádné činy proti naší lidovědemokratické republice"). Zatímco tehdy si komunisté a jejich pohůnci dali práci s vymýšlením "špionážních akcí" nebo jiné protistátní činnosti, aby ospravedlnili exemplární trestání a pronásledování nepohodlných osob, dnes stačí k lynči třeba prostá autonehoda a (možná záměrné) neuvedení všech souvisejících okolností. Nechť promluví hlas lidového hněvu.      Zdá se, že ani dvacet let po sametové revoluci se národ nezbavil touhy po hledání vnitřního nepřítele a média v jejich honbě za senzací ochotně vytváří nepřátele nové. Dragon Praha Zpět na seznam článků