|
Začínáme na CB
K tomu, abys mohl používat všem volně přístupné rádiové pásmo CB,
potřebuješ pouze vysílačku, anténní kabel a anténu.
U ručních vysílaček je anténa
zabudovaná do přístroje, takže anténu + anténní kabel pro připojení antény k radiostanici
potřebuješ pouze k větším mobilním nebo stabilním
stanicím. Náklady na pořízení potřebného zařízení a materiálu se pohybují od 2000 Kč.
Toto a trochu času při montáži antény (většinou) na střechu domu je taky jediná investice
postačující k tomu, abys mohl začít vysílat.
Pokud jsi
úplný začátečník nebo ti některé termíny dosud nejsou jasné, pak následující řádky
se budou snažit je objasnit a popsat postupy s vysíláním na CB pásmu související.
Volačka je jméno,
kterým se hlásíme do éteru. Volačka může být jméno a lokalita (např. Standa Lhotka) nebo přezdívka (Pírko)
nebo jakékoliv vymyšlené jméno. Při volbě volačky je dobré zjistit si, jestli vámi zvolenou volačku
již nepoužívá někdo jiný. Asi nejlepší seznam již užívaných volaček naleznete
zde.
Nejlepší je zvolit si volačku ve stylu "jméno + obec bydliště" - tedy například Karel Praha Stodůlky,
Jirka Brno ®idenice, Radka Horní Němčice, Jožo Rimavské Janovce, Janka Kráµová nad Váhom a podobně.
Na CB pásmu se oslovujeme volačkami a všichni bez rozdílu věku či pohlaví si tykáme.
Posloucháš právě probíhající hovor
a chceš se do něj zapojit? Pak počkej, až jeden z hovořících skončí svůj hovor,
pak stikni tlačítko vysílání a do mikrofonu řekni kouzelné slůvko brejk.
Ostatní tak poznají, že chceš s někým z nich mluvit a zareagují buď slovy Brejku, pojď,
což znamená, že můžeš začít mluvit, nebo Brejku, vydrž, což znamená, že se dostaneš
na řadu záhy po dokončení probíhajícího hovoru.
Relátko znamená zprotředkování
spojení mezi dvěma stanicemi třetí stanicí. To se využívá v situaci, kdy se dvě stanice
kvůli špatným podmínkám nebo rušení špatně slyší a přesto si chtějí něco domluvit. V tom případě
jeden z nich požádá třetí stanici, která slyší obě stanice dobře, aby zprostředkovala spojení.
Třetí stanice v tomto případě nezasahuje do hovoru svými komentáři, ale opakuje pouze to,
co slyšela od obou stanic.
Často můžete zaslechnout větu
Report na tebe je 59 plus nebo Radio 5, santiago 9 nebo
Slyším tě pětkou devítkou nebo Beru tě pětkou devítkou a podobně.
Co to vlastně znamená?
Report je hlášení pro protistanici (tedy pro toho, s kým právě hovoříme), jak jej slyšíme a
jak silný je jeho signál u nás. První číslo by vždy mělo být radio. Tímto číslem
od 1 do 5 určujeme subjektivní dojem z kvality signálu. 1=silně zašumělý, hovor těžko čitelný,
5=čistý, jasně zřetelný hovor bez šumu a rušení. Druhé číslo určuje sílu signálu a tu zjistíš na
své radiostanici z S-metru (pokud jej má).
0=nejslabší signál, 9 nebo 9+30 nebo 90+60 je nejsilnější signál.
Hlavně při poslechu soutěžního
nebo expedičního vysílání zaslechneš
podobnou větu: Moje QTH je Džbán a lokátor Josef Otakar 60 Václav Emil.
Není třeba se obávat, že posloucháš tajné šifry špiónů. Ta "šifra" neznamená totiž nic jiného,
než že místo, odkud se právě vysílá, se nachází na místě (kopci) zvaném Džbán
a lokátor je čtverec na mapě, ve kterém se ono místo nachází. Použití lokátoru
usnadňuje nalezení místa a určení vzdálenosti spojení (viz podrobnější popis pár řádků níže).
Písmena označující lokátor se obvykle hláskují a to proto, aby při slabším spojení bylo
rozumět, o jaká písmena se vlastně jedná. Takže lokátor JO60VE se tedy vysloví následovně:
Josef Otakar 60 Václav Emil.
Hláskovací tabulku najdeš zde
Lokátorovou mapu České republiky najdeš zde
Ještě se zastavme u lokátorů: Lokátory slouží pro rychlé a jednoznačné určení polohy stanice
a to bez znalosti zeměpisných souřadnic. Označení lokátoru je vždy šestimístná kombinace znaků,
složená ze dvou písmen, dvou číslic a opět dvou písmen.
Celý zemský povrch je rozdělen na 324 polí (18x18 o rozměrech 20 stupňů zemské délky a deset stupňů
zemské šířky. První dvě písmena lokátoru určují právě tyto pole (AA až RR). Pole AA začíná na 90 st. jižní šířky
a 180 st. západní délky. Když přecházíme z jednoho pole do druhého od západu k východu, mění se prvé
písmeno postupně na B, C, D, E, atd. Zrovna tak postupujeme-li od jihu k severu, mění se postupně druhé
písmeno opět dle abecedy až po X. Česká republika se nachází mezi poli JN a
JO, Slovensko zase mezi poli JN a KN.
Každé velké pole se dále dělí na 100 menších čtverců o rozměrech 2 stupňů zemské délky x 1 stupně
zemské šířky. Označeny jsou číslicemi tak, že vlevo dole čtverec 00, vpravo nahoře 99. Opět platí,
že od západu k východu se mění postupně prvá číslice, od jihu k severu druhá číslice.
Poslední dělení je už velice podrobné a rozděluje každý předešlý čtverec na 576 (24 x 24) malých čtverečků,
o rozměrech 2,5' x 5´ zeměpisných souřadnic (přibližně 4,5 x 6 km). Ty se určují poslední dvojicí písmen
(AA až XX).
Jet na portejbl prakticky znamená vyrazit na nějaké vyvýšené místo za účelem navazování
co největšího počtu spojení na co největší vzdálenost nebo experimentování na CB pásmu.
Pobyt na takovém místě obvykle trvá od jednoho po několik dní. Takovému výletu by měla předcházet
pečlivá příprava a vybavení se s ohledem na místní podmínky. Finanční a materiální rezervy pro případ
nouze rozhodně nejsou na škodu.
Expedice je také takový výlet na nějaké vyvýšené místo za účelem navazování
co největšího počtu spojení na co největší vzdálenost nebo experimentování na CB pásmu.
Pobyt na takovém místě je obvykle delší než 48 hodin. Takovému výletu by měla předcházet pečlivá příprava
a vybavení se s ohledem na místní podmínky. Finanční a materiální rezervy pro případ
nouze rozhodně nejsou na škodu.
Ručka
je radiostanice, které se svou velikostí hodí pro práci v terénu. Má vlastní anténu - tzv.
pendrek -, kterou lze v případě potřeby odpojit a místo ní připojit kabel od externí antény.
S vlastní anténou má obvykle menší dosah. Je napájena většinou tužkovými bateriemi nebo menšími akumulátory.
Příkladem ruční stanice je např. Elix Dragon Sy101, Allamat 27, Alan 95 nebo
Intek H-520 Plus.
Mobil
v tomto případě neoznačuje mobilní telefon, ale radiostanici, která se používá většinou ve vozidlech.
Pro svoje dobré vlastnosti a relativně nízkou cenu jsou užívány i jako stanice základnové.
Příkladem mobilní stanice je např. Alan 48, Elix 77S, President George, TTI TCB 880,
Intek M-760 Plus,
Polmar ZX 40 nebo Lafayette Atena a další.
Stabilka
je radiostanice, která je užívána jako základnová. Vyznačuje se vysokým komfortem obsluhy a také vysokou cenou.
Příkladem základnové stanice je např.Maycom BS 27, Albrecht AE497 nebo Albrecht AE8090.
S-metr
slouží k měření síly přijímaného signálu. Některé radiostanice mají svůj vlastní S-metr, pokud jej nemají,
lze použít S-metr externí. Vzhled některých externích s-metrů můžeš spatřit na níže uvedených obrázcích.
Topení či kamna
je přídavný zesilovač výkonu. Jeho používání je podle
Všeobecného oprávnění (na Slovensku podle
Všeobecného povolenia) nezákoné.
Pendrek je
krátká anténa dodávaná k ručním radiostanicím. Ve vyjímečných případech se používá i k mobilním
nebo stabilním radiostanicím.
Půlka
je anténa o délce 1/2 vlnové délky. Vlnová délka CB pásma je 11 metrů, takže antény půlky
mají délku cca 5,5 metru. Délky se mohou lišit podle provedení výrobce.
Pětiosmina
je anténa o délce 5/8 vlnové délky. Vlnová délka CB pásma je 11 metrů, takže antény pětosminy
mají délku cca 6,5 metru. Délky se mohou lišit podle provedení výrobce.
Magnetka
je anténa určená pro provoz na autě nebo v místech, kde nelze instalovat pevnou anténu.
Má magnetickou patku, díky které drží na střeše vozidla nebo jiném železném podkladu bez
nutnosti trvalé montáže. Využívá se především pro případy, kdy uživatel nechce (nebo nemůže)
trvale instalovat radiostanici a anténu do vozidla.
POZOR! Anténa se ve většině případů udrží na vozidle i při vysokých rychlostech, ale při srážce
s jiným vozidlem se z magnetiské antény může stát smrtící projektil!
DXing
je navazování spojení na velké vzdálenosti. Na úspěšné spojení přes několik set nebo i tisíc km
je potřeba mít ty správné podmínky, které nejsou každý den, a tak DXing vyžaduje hodně nadšení
a trpělivosti. Ovšem odměnou za to bude pokec s lidmi třeba z Kurska, Londýna, Madridu nebo
i z Jižní Ameriky.
Určitě se setkáš s pojmy AM, FM, SSB. Následující řádky se pokusí o vysvětlení
těchto pojmů:
AM
... znamená amplitudová modulace. Při radiovém přenosu
amplitudově modulovaným signálem dodává vysílač do antény vf proud, jehož amplituda se mění úměrně
s velikostí modulačního proudu. Kmitočet i fáze anténního proudu zůstává stejná. Dokud je modulační
proud nulový (tj. sepneme tlačítko vysílání, ale nemluvíme do mikrofonu), je amplituda anténního
proudu stálá a anténa vyzařuje pouze nosnou vlnu vysílače. Radiový přenos AM modulací zprostředkují
především ty složky vyzařovaného výkonu, jež závisejí na modulačním signálu, což jsoupouze dvě postranní složky.
Nosná vlna se při modulaci vůbec nemění, takže přenáší pouze neměnnou informaci se středním kmitočtem všech
postranních složek vysílacího spektra. AM modulace je nejstarší modulační způsob: její hlavní předností
je snadná realizovatelnost.Vysílací a přijímací zařízení pracující s AM modulací jsou v jádru jednoduchá.
Klasická AM modulace má i některé nevýhody. Především malá sdělovací účinnost vysílače.Užitečný výkon
dosahujepři sto procentní modulaci pouze jedné osminy celkového vrcholového výkonu vysílače. Celkovou sdělovací
účinnost zmenšuje i to, že se užitečný výkon vysílá ve dvou postranních pásmech, což je zbytečné,
poněvadž každé z obou pásem nese stejnou informaci.
V České republice není dovolenou moudulací AM vysílat!
SSB
... znamená jednopásmová amplitudová modulace. Porovnání účinnosti SSB modulace proti modulaci
AM hovoří výrazně ve prospěch SSB modulace. Při radiovém přenosu signálu s jednopásmovou AM modulací SSB
odpadá tzv. selektivní únik způsobený u signálů s klasickou modulací AM deformací amplitudových a fázových
poměrů mezi nosnou vlnou a oběma postranními složkami, především v ionosféře. Připočítáme-li k tomu
ještě že při provozu SSB je menší pravděpodobnost vzájemného rušení mezi jednotlivými stanicemi, můžeme
říci, že celkové zlepšení radiového přenosu získané přechodem z AM na SSB je rovnocené zvětšení výkonu
vysílače na osmi až šestnácti násobek původního výkonu při modulaci AM. Vysílače i přijímače pro provoz SSB
jsou složitější zařízení než zařízení pro příjem a vysílání v AM a FM modulaci.
V České republice není dovoleno moudulací SSB vysílat!
FM
... znamená kmitočtovou modulaci. Při kmitočtové modulaci se v rytmu modulačního signálu mění kmitočet
anténního proudu. Jeho amplituda zůstává stejná - konstantní. Čím je amplituda modulačního signálu větší,
tím větší je i maximální odchylka kmitočtu od nosného středního kmnitočtu. Čím větší je modulační index (zdvih),
tím je vysílaná energie rozdělena do většího počtu postranních složek. V praxi se jedná o záležitost
velkých modulačních zdvihů - to jsou stanice s velmi výraznou ("ukřičenou") modulací, které, i když
jedou standartním výkonem, vytvářejí spektrum intermodulačních produktů na postranních pásmech (kanálech)
a dochází proto k značnému pronikání signálů mimo vysílaný kanál.
Klíčování je sepnutí
vysílacího tlačítka, které spustí vysílání.
Co je to gumování?
Gumování je nepěkný projev některých uživatelů CB radiostanic, kteří pravděpodobně nejsou
schopni navazovat normální spojení a popovídat si s ostatními přes radiostanici. Takoví
uživatelé se projevují tím, že do hovorů ostatních začnou klíčovat, případně vykřikovat
stále do kola nějaké výrazy. Cílem jejich snažení ale není navázání spojení, ale naopak
jeho rušení. Takže pokud vedeš hovor přes "gumáka", pak se takový hovor může výrazně
prodloužit, možná bude nutné přejít na jiný kanál nebo dokonce hovor odložit na jindy.
Záleží jen na hlouposti, zlomyslnosti a vytrvalosti takového gumáka.
Citlivost radiostanice je jeden z údajů, podle
kterých se budeš rozhodovat o koupi té které CB radiostanice. Udává se v µV a určuje,
jak slabé signály je přijímač schopen přijímat. (Podrobnější informace se připravují)
Selektivita je další z údajů, podle kterých
se můžeš rozhodovat o koupi té které CB radiostanice. Udává se v dB a určuje schopnost přijímače
vybrat žádaný signál a potlačit signály nežádoucí. (Podrobnější informace se připravují)
PSV metr je měřič poměru stojatých vln (
činitel stojatých vln - ČSV). Co to znamená? Co že to měří?
V podstatě jde o to, že všechny součásti jako výstup vysílače,
vf vedení a anténa musí být k sobě impedančně přizpůsobeny, jejich impedance na daném kmitočtu musí
být shodná. V tom případě je ČSV rovno 1. Pokud jsou impedance např. vedení (koaxu) a antény odlišné,
ČSV je rovno poměru obou impedancí, přičemž větší impedance je vždy v čitateli a menší ve jmenovateli
pomyslného zlomku, tak aby ČSV bylo větší nebo rovno 1.
Příklad: Připojí-li se skládaný dipól o impedanci 300 ohmů přímo na
koaxiální kabel o impedanci 75 ohmů, ČSV bude 300/75=4 (zanedbáme-li problém se symetrizací).
Impedanční nepřizpůsobení je na závadu, protože v místě připojení dochází
k odrazu vf energie zpět ke zdroji. To je také důvod, proč může dojít ke zničení vysílače, pokud
je použita nepřizpůsobená nebo vůbec žádná anténa. Velké množství odražené energie putuje zpět
do vysílače, který se nadměrně zahřívá a nemusí vydržet. Pokud není k vf vedení přizpůsobena
ani anténa ani výstup vysílače, vzniknou mnohonásobné odrazy ve vedení, které jsou postupně
ztrátami ve vedení utlumeny. Odraz energie znamená samozřejmě ztrátu výkonu, níže uvedená
tabulka znázorňuje, jaká část výkonu je při daném ČSV využita, zbytek jde vniveč a způsobuje
jen problémy:
| ČSV | | Využití % |
| 1 | 100 |
| 1.5 | 95 |
| 2 | 89 |
| 3 | 75 |
| 4 | 64 |
| 5 | 55 |
| 10 | 34 |
| 20 | 18 |
V praxi je běžné dolaďování antén a tím jejich přizpůsobování
k vedení změnou délky některého jejich prvku a na to se používá právě PSV metr. Ten má dva konektory,
do jednoho se zapojí kabel od vysílače, do druhého kabel od antény. Zapne se vysílač
a potenciometrem se nastaví maximální výchylka ručičky. V tomto okamžiku ukazuje výkon,
který jde od vysílače k anténě, PSV metr se tak "zkalibruje". Pak se přepne přepínač
a výchylka ručičky se zmenší. V tuto chvíli ukazuje výkon, který se odrazil od antény
a jde zpět k vysílači. Cílem je nastavit anténu tak, aby se od ní odráželo co nejméně výkonu.
Je však lepší zapojit PSV metr blíž u vysílače nebo u antény? Ukážeme si, že na tom dost záleží,
hlavně při dlouhém kabelu s větším útlumem.
Při zapojení u vysílače nám PSV metr ukáže menší hodnotu PSV,
než ve skutečnosti je. Anténa se nám tak může jevit přizpůsobená, ačkoli ve skutečnosti
tomu může být úplně jinak (dokonce tam anténa ani nemusí být). Proč? Protože než se signál
dostane k anténě a po odrazu zase zpět do PSV metru, musí urazit dlouhou cestu kabelem,
kde se dost utlumí. Odražená vlna tedy dojde do PSV metru s útlumem, což se bude jevit tak,
že se odrazilo málo energie a že anténa je v pořádku. Proto se při dlouhém kabelu měří PSV
u antény. Nesmíme ale stát přímo u ní, aby nedošlo k ovlivnění naší ctěnou osobou. Nejlepší
je napojit na anténu pár metrů kabelu a na něj pak PSV metr.
(v textu je využito části článku z webu
Pira.cz)
Protiváha je umělá zem většinou tvořená
radiálami. U mobilních antén radiály nahrazuje střecha automobilu. V přeneseném významu označuje
také manželku nebo přítelkyni.
 PL
je druh konektoru. Jej nejvíc rozšířen (stačí se podívat na zadní část většiny radiostanic).
Existuje několik variant v závislosti, pro jaký anténní kabel jsou určeny - např. pro RG58 nebo pro RG213.
BNC je druh konektoru dříve často používaný u ručních radiostanic k připojení
pendreku nebo externí antény.
TNC je druh konektoru používaný hlavně u ručních radiostanic k připojení
pendreku nebo externí antény.
SMA konektor se používá u malých ručních radiostanic k připojení
pendreku nebo externí antény.
Matcher nebo-li matchbox je zařízení, kterým se transformuje
vstupní impedance antény na výstupní impedanci radiostanice. Jednoduše řečeno, "ladíme" anténu na nejlepší PSV.
Matcher se používá hlavně při portable provozu nebo při laborování s anténami.
|
|
|
